Po deseti minutách jí Kelly donutila o kousek popojít , ale nebylo to nic platné. Vyškubla se Lise i s vodítkem a pádila kamsi domů. Rozehnala se za Kelly, odkud běžela, ale po pěti minutách na rozcestí se jí Kelly ztratila dočista. Zato velký neznámý Lise zkřížil cestu. Byl to fríský hřebec, který tryskem běžel po cestě, který se skoro srazil s Lisou a oba na sebe udýchaní civěli. Lisa chtěla utéci ale zavadila o kámen a upadla. Popošel k Lise a odfrkl si. Ona rychle vstala a vytřeštěně na něj zírala. Měl bohaté rousy, hustý ocas a zpoza hřívy na ní vykukovaly odvážné oči. Velké nozdry se mu chvěly, a ta nádherná sametová srst , radost se na tohoto koně dívat. Jenže u Lisi to tak nevypadalo.
Pomalu ale jistě se k sobě oba přibližovali. V tu chvíli nejednou začal hrabat pravou přední nohou do země. Lisa trošku pookřála a uklidnila ho jemným,,Šššš.“ On, než aby se trochu zklidnil, tak zvedl obě přední do vzduchu, oběhl kolem Lisi kolečko, a pak se opět zastavil. Lise bleskl hlavou útržek chvíle, jak lonžovala Lindsey, klisnu její sestry, a jak ji učila jezdit. Byl podzim a na něj více teplo. Světlo slunce dopadalo na koňský hřbet skrze listy a stromy a na hřbetě to nádherně světélkovalo.
Pomalu se k sobě přibližovali, až se ho mohla Lisa dotknout. Náhle se hřebec uvolnil, Lisa ucítila, jak jeho pevné svaly povolují. Pomyslela si: ,,Jé, já se radši vypařím, ještě abych chytla nějaký ten úraz!“ A už chtěla odejít, ale hřebec šel za ní. Asi se mu líbilo její pohlazení. Najednou si všimla, jak na jeho hlavě visí ještě zbytek ohlávky. Neodolala a opatrně za kus vzala. Nic se nedělo, hřebec byl pořád klidný. Lise to připadalo v tu chvíli hodně zvláštní. ,,Co na to budou ale říkat rodiče, když ho přivedu domů…no co, přibude tam akorát o jednoho koně navíc, no... co...“
Když ho odvedla domů, rodiče a sestra nechtěli věřit vlastním očím, co najednou viděli.Ale kupodivu se dohodli, že ho tu na jednu noc nechají. Dali ho do boxu, kde chtěla mít Elis ještě jednoho koně. Ale hned druhý den ráno se všichni dohodli, že tu zůstane, dokud si ho někdo nepřijde vyzvednout. Po čase si tu hřebeček zvyknul a začali mu říkat Black. Dokonce se nechal i ouzdit a osedlat. Byl šikovný. Nikdy však rodina Donnerů nezjistila, komu utekl, popřípadě odkud je. Měli štěstí. Nikdy však Lisa na ten okamžik srážky s Blackem nezapomene.
Lucišnek
Formát pro tisk