Možnosti umělého odchovu
Stává se, že fena nemá mléko vůbec nebo je ho nedostatek pro všechna štěňata. Stává se to po zánětech mléčné žlázy (mléko z nemocné žlázy není pro štěňata ani vhodné), řidčeji po porodu císařským řezem. Nejsmutnější může být osud štěňátek, jejichž matka porod nepřežila. To, že mají štěňata hlad, se pozná podle jejich chování: naříkají, jsou neklidná, nepřibírají nebo už dokonce hubnou. Pokud chovatel nechce přijít o celý vrh, musí zasáhnout a přistoupit k umělému odchovu štěňat.
Odchovat uměle štěňata se podaří jen s maximálním úsilím, které je náročné časově, fyzicky, psychicky a koneckonců i finančně, i když už dnešní chovatelé mají podstatně méně starostí a práce alespoň s náhradní výživou. Zatímco dříve sestavovali náhradní mléko pro psy z kondenzovaného mléka, žloutků, kostní moučky a umělých vitamínů, je dnes na trhu už několik druhů náhradní „kojenecké“ výživy. Renomovaní výrobci psí potravy dodávají i velice kvalitní sušená mléka se zárukou stálého ideálního složení.
Přikrmování a kompletní náhradní výživa
Pokud se fena o štěňata stará a problém je v nedostatku mléka nebo v jeho kvalitě, je třeba přikrmovat. Pokud se starat nemůže nebo nechce, je ideální sehnat štěňatům náhradní matku - jinou fenu, např. fenu s malým počtem štěňat, nebo takovou, která právě prodělala falešnou březost, nebo dokonce kojící matku i jiného zvířecího druhu. Ovšem jestliže „náhradnice“ není k dispozici, leží celá tíha odchovu na bedrech chovatele. Odchov velmi malých nebo dokonce čerstvě narozených štěňátek znamená pro chovatele jeden až tři týdny beze spánku, s ustavičnou stoprocentní pozorností, s dvouhodinovými intervaly přípravy mléka a vlastním časově náročným krmením – a to vše bez záruky, že vše dobře dopadne. Po několika týdnech tak těsného soužití bývá neúspěch dvojnásob bolestný.
Alespoň první týden života štěňat je třeba podávat jim krmení po jedné až dvou hodinách ve dne a po dvouhodinovkách v noci. Intervaly i dávky se proměňují v závislosti na věku štěňat a určitě je třeba dodržovat veškeré pokyny uváděné na příslušném balení sušeného mléka. Od těchto doporučení se lze odchýlit jedině v případě, že rozhodne jinak veterinář, se kterým je chovatel v pravidelném kontaktu. Ten by měl také poradit s konkrétní značkou náhražky mateřského mléka, které jsou k mání v různých cenách i velikostech balení.
Zhruba po třech týdnech věku lze štěňatům podávat kašičky a po pěti týdnech se může začínat s granulemi, přičemž obojí musí být také přímo určeno jako výživa pro štěňata. Rozhodně se nedoporučují piškoty ani dětské instantní kaše, které by štěňatům mohly způsobit fatální zažívací potíže vzhledem k tomu, že nemají v těle enzym umožňující trávit škroby.
Při krmení je třeba dodržovat také doporučenou teplotu mléka, která je 38 až 39 oC. Mělo by se vždy připravovat čerstvé a maximálně dbát na hygienu, protože malá štěňata jsou vysoce citlivá na bakterie a nečistoty. Všechno nádobí, které je potřeba při přípravě umělého mléka, se musí denně vyvařovat. Nemělo by se otálet s očkováním ani s odčervováním , protože uměle krmeným štěňatům chybějí protilátky, které jinak obsahuje přirozené mateřské mléko.
Postupy krmení se liší podle velikosti plemene, nejhůře se samozřejmě krmí štěňata malých ras. Tolik doporučovaná kapátka nejsou vhodná, protože s mlékem se dostávají do zažívacího systému štěněte i vzduchové bublinky a způsobují zvířátku bolestivé křeče. Než si chovatel, zaskočený ztrátou feny, opatří speciální láhev pro krmení zvířat, může krmit plastovou injekční stříkačkou nebo malou lžičkou. Toto opatření musí být jen dočasné, protože štěně si potřebuje cvičit sací reflex. Lahvičky na krmení se vyrábějí v několika velikostech a s různými dudlíky. Čím menší dírka v něm, tím víc štěně posiluje sací reflex a tím větší má chovatel jistotu, že se mládě nepřekrmí. Při krmení držíme štěně v dlani tak, aby mělo volné nohy a mohlo s nimi volně pohybovat. Váha štěněte by se měla po prvních deseti dnech života zdvojnásobit.
Nejen mlékem živ je pes
Kromě zajištění odpovídající výživy je třeba osiřelým nebo opuštěným štěňatům zajistit i další základní životní potřeby. Nejdůležitějším je teplo. Je vhodné přitápět štěňatům i tehdy, stará-li se o ně fena. Sirotkům lze mateřské teplo nahradit pelíškem vyhřívaným termoforem, infrazářičem, mléčnou žárovkou nebo elektrickou dečkou. Teplou vodu v termoforech je třeba vyměňovat i během noci, a elektrické dečky je zas nutné důkladně zabezpečit nepromokavou látkou proti proniknutí moči. Dečky nepatří ani do blízkosti štěňat, která už mají zoubky. Čerstvě narozená štěňata nemají vyvinutý termoregulační systém a měla by jim proto být zajištěna stálá teplota v prvním týdnu života 30 - 32 oC a vždy po týdnu se o dva stupně snižovat, aby ve čtvrtém týdnu byla mezi 24. až 26. oC.
I štěňata s plnými bříšky a v teple jsou smrtelně ohrožena, pokud jim až do druhého týdne věku nebude chovatel pomáhat po každém krmení s vyměšováním. Následky nedostatečného vyprázdnění bývají nejčastější příčinou uhynutí uměle odchovávaných štěňat. Chovatel musí krouživými pohyby proti směru hodinových ručiček masírovat bříško, konečník i ústí močové trubice a výkaly a moč odstraňovat buničinou nebo jiným savým materiálem. Desátý až čtrnáctý den života se už vyprazdňování děje bez pomoci člověka.
Když je vyhráno
To, že se umělý odchov podařil, si poprvé může chovatel připustit po kritických třech týdnech. Spokojená štěňata jsou klidná a spokojená, často spí na zádech. Spokojený je i chovatel, pokud se vše daří tak, jak má. Pro všechna uměle odchovaná štěňata je „jejich“ člověk náhradní matkou a všichni ostatní lidé blízcí kamarádi. Z takových štěňat vyrůstají přátelští, nekonfliktní psi. Také chovatel, který doslova sám odkojil vrh štěňat, k nim má bližší vztah než ke všem ostatním psům, které měl a bude mít. Úspěch, kterého dosáhl, je draze vykoupený nocemi beze spánku, ale určitě stojí za to, když vidí krásného, zdravého psa.
Zdroj: časopis Planeta zvířat – říjen 2006
Formát pro tisk