Ústřední komise pro ochranu zvířat je dle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, příslušným orgánem ochrany zvířat a kromě jiného doporučuje opatření a koordinuje plnění úkolů na úseku ochrany zvířat. Proto v souvislosti s přijetím zákona č. 229/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, který nabude účinnosti dne 1.1.2004, přijala Ústřední komise pro ochranu zvířat na svém 66. zasedání dne 25.11.2003 následující výzvu:
Ústřední komise pro ochranu zvířat si dovoluje vyzvat obce k tomu, aby zvážily využití některých možností, které výše uvedený zákon nabízí v oblasti poplatků ze psů. Jedná se např. o možnost stanovit v obecně závazné vyhlášce osvobození od poplatků i pro jiné subjekty, než jsou osoby provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy. Dále bychom rádi vyzvali obce ke zvážení možnosti poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo zčásti prominout, a to na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti.
Rádi bychom zdůraznili, že se tato výzva týká jen těch útulků pro psy, které jsou provozovány v souladu s právními předpisy, zejména s předpisy na ochranu zvířat proti týrání a veterinárními předpisy, tedy především v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ukazatelem může být rovněž dodržování metodického návodu SVS ČR číslo 2000/05/EPIZ ze dne 28.2.2000 – Veterinární podmínky pro zřizování, provoz a kontrolu útulků a obdobných podnikatelských zařízení.
Vždy je nutné konkrétně zhodnotit, zda se skutečně jedná o kvalitní útulek, který slouží ku prospěchu zvířat a zajišťuje jejich pohodu. Jedná se tedy zejména o útulky pro psy provozované soukromými osobami, se kterými obce dlouhodobě či úspěšně spolupracují, nebo s nimi mají dobré zkušenosti, a to především při umísťování psů. Výzva se týká také osob – držitelů psů, kterým obec po dobu stanovenou v § 135 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, svěřila nalezené toulavé psy do náhradní péče.
Důvodem této výzvy je skutečnost, že zákon č. 229/2003 Sb. stanoví, že poplatek ze psů bude od 1.1.2004 platit držitel psa. Držitelem psa je fyzická nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky. Dle zákona bude od poplatku ze psů osvobozen držitel psa, kterým je osoba provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy atd. Zákon tedy nestanoví, kromě výše uvedeného, možnost osvobození od poplatku pro soukromé útulky pro ztracené nebo opuštěné psy.
Dalším důvodem je také to, že Ústřední komise pro ochranu zvířat sleduje zájem preventivní ochrany zvířat, přičemž vychází ze zkušenosti, že zvýšení poplatků (obecně) v předchozích obdobích vedlo ke zvýšení počtu případů, kdy majitelé psy vyhnali nebo opustili.
listopad 2003
Formát pro tisk